Café Corso

pondělí 20. květen 2013 16:26

Je to krušný. Teda ty obědy. Před nedávnem jsem byl na obědě v Café Corso, což je na náměstí Republiky. Bylo hezky. Sednul jsem si venku, na zahrádce. Nebylo tam úplně plno. Kolem mě byly dva nebo tři stolky prázdné. Objednal jsem si noky. A najednou přijde slečna. Docela hezká. I když něco mi na ní nesedí. Anglicky se mě zeptá, jestli si ke mně může přisednout. Než jí stačím cokoliv říct, už sedí u mého stolku. Na stůl si položí kabelku. Vytáhne z ní cigarety a mobil. Přehodí nohu přes nohu, abych viděl ta její pěkná lýtka. A nejen ta. Zapálí si cigaretu a učiní pokus o nezávaznou konverzaci. Angličtinou se silným českým přízvukem se mě zeptá: „Where are you from?“

Otráveně se na ní podívám, protože ty její akce se odehrávají poněkud ráz na ráz. A taky jsem nekuřák a ona si zapálí, aniž by se mně na cokoliv optala. Vzdychnu. Kdyby si ke mně přisedla nějaká osoba mi blízká! Ale tohle! O jedné takové nebo o několika takových bych věděl. Hned bych objednal dvě mojita! Znám osobu, která mojito zbožňuje. A se kterou to mojito rád piji.

Ale tahle slečna. Není to osoba blízká. Spíš osoba oprsklá. Vrtá mi hlavou, proč si přisedla zrovna ke mně, když kolem mě bylo tolik prázdných stolů. Odpovídám na její dotaz: „From here…

Ona poznamená: „Hm.“ Kývne přitom hlavou a upřeně se na mě podívá.

Je mi to divné. Prohlížím si ji. Ona si velmi dobře si všimne, že si ji také prohlížím. Usměje se na mě. Je solidně oháknutá. Žádné laciné hadříky. Její inteligentní mobileček je nejnovějším vynálezem jablečné firmy ze Silicon Valley. Na kabelce čtu nápis Prada.

Uvažuji o té situaci. Jsem slušně vychovaný a tak trochu v rozpacích. Sedím tam v solidním obleku a kravatě, jak se sluší a patří. Patrně podle toho si mě vybrala. Říkám si, jestli se náhodou neživí prostitucí a drobnými kapesními krádežemi a jestli náhodou neshání kunčafta.

Z reakce číšníků vyciťuji, že se asi touto činností skutečně živí. Začali se na mě dívat nějak podivně. I když to všechno může být jakýsi můj subjektivní pocit. Přinesou mi oběd. Jí si nikdo nevšímá. Vše nasvědčuje tomu, že její pokusy o nezávaznou konverzaci ztroskotaly. Nakonec si sbalí věci do kabelky, vstane a loučí se se mnou: „Danke schön.

Automaticky ji odpovídám: „Auf Wiedersehen.“ Pobaveně se usměje a pak zmizí. Možná že jsem jí křivdil.

Tak jsem o tom napsal mail jedné své kamarádce, abych měl v té věci jasno, protože my všichni na této planetě potřebujeme mít ve věcech jasno. Obrátil jsem se proto s důvěrou na jednu mou dobrou kamarádku, kamarádku Radku, o které vím, že by mi mohla dát dobrou radu. Také o ní vím, že by si se mnou ráda dala i to mojito, kdyby na to přišlo. Bohužel jí však hlídá ten její až patologicky žárlivý přítel. Nicméně navzdory tomuto poněkud až příliš impulsivnímu pánovi, který se vyznačuje tím, že na svém počítači v práci tajně čte její odchozí a příchozí maily, jež ona – to jest moje kamarádka Radka – píše a přijímá na svém inteligentním mobilu – tedy navzdory tomuto všemu mi moje kamarádka Radka obratem odepsala, že ta dáma v Café Corso podle všeho a podle jejího názoru asi šlapka skutečně byla. Říkám si tedy, že je dobře, že mám takové dobré kamarádky jako je moje kamarádka Radka, protože pak o sobě mohu říci, že díky jejich pomoci a radě mám ve věcech jasno a vím, co si mám myslet.

"Teď tedy vím," říkám si, "jak asi má vypadat taková šlapka."

 Anebo ne?

Jan Šefranka

Petr ZlatýČekal jsem recenzi Café Corso09:1121.5.2013 9:11:50
LojzaA já nedůvtipa myslel,22:3320.5.2013 22:33:10
sefrankaNo právě...19:5220.5.2013 19:52:37
JB001Příště doporučuji zajít18:5620.5.2013 18:56:27

Počet příspěvků: 4, poslední 21.5.2013 9:11:50 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jan Šefranka

Jan Šefranka

Komentáře k současnému dění. Tím myslím nejen dění v politice, ale také události v kultuře. No tak to byl původní plán, ale teď jsou to spíš různé mé zážitky... Tak nevím, nevím... A jak se říká: sliby chyby...

Jsem právník. Byl jsme ve světě. Teď jsem doma.

REPUTACE AUTORA:
8,09

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy